Birate objektiv i gubite se u parametrima? Dođite i saznajte sve što je ključno za odabir prave leće.

Kako odabrati leću: Osnovni vodič za odabir

Koliko će snimljena slika biti dobra ovisi u velikoj mjeri o odabranom objektivu. Dakle, kako odabrati onaj koji će najbolje odgovarati vašim potrebama?

Odmah na početku, htjeli bismo razjasniti da ne postoji takva stvar kao što je objektiv koji odgovara svima . Uvijek ovisi o tome što planirate učiniti s objektivom i kakvi su vaši zahtjevi. Drugi objektiv trebat će vam pri snimanju prezentacijskih videa, a drugi kad budete htjeli postati profesionalni fotograf četveronožnih ljubimaca.

Na koje se parametre treba usredotočiti pri odabiru objektiva?

Dakle, što treba uzeti u obzir pri odabiru objektiva? Tražite li smjernice kako odabrati Canon, Panasonic ili Sigma objektiv, pravila su praktički ista. Uvijek se moraju uzeti u obzir sljedeći parametri:

Žarišna udaljenost

Prva stvar o kojoj biste trebali razmišljati pri odabiru objektiva je žarišna duljina. Prema njemu se objektivi zatim dijele na objektive s fiksnim fokusom i zoom objektive , odnosno objektive s promjenjivom žarišnom duljinom.

Žarišna duljina je dana u milimetrima i označava udaljenost između optičkog središta leće i senzora kamere. Kratka žarišna duljina (kao što je 24 mm) pruža šire vidno polje i omogućuje vam fotografiranje velikih scena, dok duža žarišna duljina (kao što je 300 mm) pruža veći zum i omogućuje vam snimanje objekata na većim udaljenostima.

Objektivi s fiksnim fokusom jednostavnijeg su dizajna pa se s njima manje može pogriješiti, a jednostavno rečeno, obično su kvalitetniji i s boljim otvorom blende. Da ste odabrali i ne trebate dalje čitati? Nažalost, svaka prednost se iskupi nekom negativnom, u ovom slučaju manjom spremnošću. Zoomovi, s druge strane, nude prednost da njima možete zamijeniti nekoliko fiksnih leća u isto vrijeme, a neće ih nositi toliko na putovanju.

Prema žarišnoj duljini leće se dijele na sljedeći način:

· Riblje oči (približno 8-15 mm): Iznimno širokokutne leće koje namjerno iskrivljuju perspektivu

· Ultraširokokutni (približno 14-24 mm): Možete ih koristiti za pejzaže, arhitekturu i interijere.

· Širokokutni (približno 24–35 mm): Prikladno za pejzaže, arhitekturu i reportaže.

· Srednje žarišne duljine (35-100 mm): Za prirodno gledanje i portretiranje.

· Normalne (osnovne) leće (50 mm): Odgovaraju vidnom kutu ljudskog oka.

· Teleobjektivi (100-300 mm): Prikladni za portret, reportažu ili pejzaž.

Otvor

Još jedan čimbenik koji biste trebali uzeti u obzir je otvor blende leće , tj. sposobnost leće da propušta svjetlost. Točnije, to je omjer promjera otvora leće i žarišne duljine. Vrijednost otvora blende također utječe na dubinsku oštrinu. Za malu dubinsku oštrinu (zamućena pozadina) potrebna vam je svjetla leća, za veliku dubinsku oštrinu možete i s manjim otvorom blende.

Svjetlost je označena slovom f s numeričkom vrijednošću . Objektivi s manjim brojem (kao što je f/1,4) propuštaju više svjetla od objektiva s većim brojem (kao što je f/4). Općenito, fiksne žarišne duljine obično imaju bolji otvor blende od zum objektiva.

U prijevodu to znači da što je manji broj, to je kraće vrijeme ekspozicije i manji rizik da slika ne bude u fokusu. Ako želite snimati ili fotografirati u uvjetima slabog osvjetljenja, ne možete bez objektiva s dobrim otvorom blende.

Stabilizacija slike

Ako nećete stalno koristiti stativ , svakako ćete cijeniti opciju uključivanja stabilizacije slike koja kompenzira sitne pokrete ruke. Stabilizacija slike je korisna, primjerice, na velikim žarišnim duljinama, kada morate koristiti dulje brzine zatvarača i kada su veće šanse za podrhtavanje slike, kako kod fotografiranja tako i kod snimanja videa. Naravno, neće u potpunosti zamijeniti stativ, ali će vrlo pristojno pomoći u otklanjanju udaraca. Loša strana stabilizacije je što je dodatno plaćate, a i leće su teže.

Kompatibilnost fotoaparata

Već vam je jasno što vam u osnovi treba. Sada još trebate odabrati objektiv koji će biti kompatibilan s tijelom fotoaparata.

Postoje leće za full frame i Super35 ili APS-C senzore . Glavna razlika je u fizičkoj veličini senzora slike. Full frame (full frame) objektivi se mogu koristiti na APS-C senzorima, ali će doći do promjene kuta gledanja u odnosu na full frame, konkretno ova promjena odgovara žarišnoj duljini pomnoženoj sa 1,6. I što zamišljate pod tim? Primjerice, takav objektiv sa žarišnom duljinom od 50 mm ponašat će se kao objektiv od 80 mm. Ako biste koristili APS-C na objektivu punog kadra, ne biste dobili renderiran cijeli prostor senzora i imali biste crne rubove na snimci ili još gore, samo krug u sredini crne kutije.

Da to ne bude sasvim jednostavno, različite marke koriste različite mountove (sustav za pričvršćivanje leće na tijelo). Brendovi koji proizvode fotoaparate i objektive (Sony, Canon, Nikon...) obično imaju specifične bajunete. Proizvođači objektiva (npr. Sigma ) potom izrađuju objektive u nekoliko varijanti kako bi bili kompatibilni s nosačima proizvođača fotoaparata. Stoga pažljivo čitajte etikete proizvoda, na kojima su ti podaci uvijek navedeni.

Na jaké parametry se při výběru objektivu zaměřit

Co je tedy potřeba při výběru objektivu zohlednit? Ať už hledáte návod, jak vybrat objektiv Canon, Panasonic nebo třeba Sigma, jsou pravidla prakticky stejná. Vždy je potřeba brát v potaz následující parametry:

Ohnisková vzdálenost

První věcí, na kterou byste měli při výběru objektivu myslet, je ohnisková vzdálenost. Podle ní se pak objektivy dělí na objektivy s pevným ohniskem a na zoom objektivy neboli objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností.

Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech a značí vzdálenost mezi optickým centrem objektivu a senzorem fotoaparátu. Krátká ohnisková vzdálenost (například 24 mm) poskytuje širší záběr a umožňuje fotografovat scény s velkým rozsahem, zatímco delší ohnisková vzdálenost (například 300 mm) poskytuje větší zoom a umožňuje zaznamenávat objekty na větší vzdálenosti.

Objektivy s pevným ohniskem jsou konstrukčně jednodušší, takže se na nich může pokazit méně věcí, jednoduše řečeno tedy bývají kvalitnější a s lepší světelností. Že máte vybráno a nemusíte číst dál? Bohužel, každá výhoda je vykoupená nějakým negativem, v tomto případě menší pohotovostí. Zoomy pak zase nabízí výhodu v tom, že jimi nahradíte i několik pevných objektivů najednou a při cestování se tolik nepronesou.

Podle ohniskové vzdálenosti se objektivy rozdělují následovně:

·       Rybí oka (cca 8–15 mm): Extrémně širokoúhlé objektivy, které úmyslně deformují perspektivu

·       Ultra-širokoúhlé (cca 14–24 mm): Využijete je na krajiny, architektury a interiéry.

·       Širokoúhlé (cca 24–35 mm): Vhodné na krajiny, architekturu i reportáže.

·       Střední ohniska (35–100 mm): Pro přirozené zobrazení a portrét.

·       Normální (základní) objektivy (50 mm): Odpovídají zornému úhlu lidského oka.

·       Teleobjektivy (100–300 mm): Vhodné pro portrét, reportáže nebo krajinu.

Světelnost

Dalším faktorem, který byste měli zvážit, je světelnost objektivu, tedy schopnost objektivu propouštět světlo. Konkrétně je to poměr průměru clony objektivu a ohniskové vzdálenosti. Hodnota clony má také vliv na hloubku ostrosti. Pro malou hloubku ostrosti (rozostřené pozadí) potřebujete světelný objektiv, u vysoké hloubky ostrosti si vystačíte s menší světelností.

Světelnost se značí písmenem f a číselným údajem. Objektivy s nižším číslem (například f/1.4) propouští více světla než objektivy s vyšším číslem (například f/4). Obecně mívají lepší světelnost objektivy s pevným ohniskem než zoomové objektivy.

V překladu to znamená, že čím nižší číslo, tím kratší čas je potřeba k expozici a tím je menší riziko, že bude obraz neostrý. Pokud chcete natáčet nebo fotit za zhoršených světelných podmínek, bez objektivu s dobrou světelností se neobejdete.

Stabilizace obrazu

Pokud nebudete využívat stativ, určitě oceníte možnost zapnout stabilizaci obrazu, která kompenzuje drobné pohyby ruky. Stabilizace obrazu se hodí třeba při dlouhých ohniskových vzdálenostech, kdy musíte používat delší časy a je tak více šancí na rozklepání obrazu, a to jak při focení, tak i při natáčení videí. Samozřejmě stativ plnohodnotně nenahradí, ale s eliminací otřesů pomůže i tak velmi slušně. Nevýhodou stabilizace je, že si za ni připlatíte a objektivy jsou také těžší. Pokud zvažujete také pořízení stativu, určitě si přečtěte náš článek jak vybrat stativ, ve kterém je shrnuto vše, co k výběru stativu potřebujete znát.

Kompatibilita s fotoaparátem

Už máte jasno v tom, co v základu potřebujete. Teď je ještě potřeba vybrat takový objektiv, který bude kompatibilní s tělem foťáku.

Existují objektivy pro full frame i Super35 neboli objektivy pro APS-C snímače. Hlavní rozdíl je ve fyzické velikosti obrazového snímače. Full frame (plnoformátové) objektivy lze použít na APS-C snímače, ale dojde ke změně úhlu záběru ve srovnání s full frame objektivy, konkrétně tato změna odpovídá ohniskové vzdálenosti vynásobené číslem 1,6. A co si pod tím představit? Například takový objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm se bude chovat 80 mm objektiv. V případě, že byste použili APS-C na full frame objektiv, nevykreslí se vám celý prostor snímače a na záznamu budete mít černé okraje nebo v horším případě pouze kruh uprostřed černého políčka.

Aby to nebylo úplně jednoduché, používají různé značky různé bajonety (sytém uchycení objektivu k tělu). Značky vyrábějící foťáky i objektivy (Sony, Canon, Nikon…) mívají specifické bajonety. Někteří výrobci pak dělají objektivy v několika variantách tak, aby byly kompatibilní s bajonety i ostatních výrobců fotoaparátů (např. objektivy Sigma). Proto dobře čtěte produktové popisky, ve kterých je tato informace vždy uvedená.

TIP: Pokud zvažujete pořízení nového foťáku, nezapomeňte se podívat na náš článek, ve kterém se zabýváme tím, jak vybrat fotoaparát.